Molnár János – zatopené budapešťské podzemí

O víkendu 29. února až 1. března 2020 jsme s partou cave potápěčů navštívili zatopený jeskynní systém v Molnár János v Budapešti.

Molnár János je rozsáhlá podzemní podvodní jeskyně, krasová vyvěračka s termální vodou, nacházející se přímo pod maďarskou metropolí, Budapeští, o hloubce 90 metrů a celkové šířce 3 km jež vznikla s největší pravděpodobností pohybem tektonických desek. Jedná se zřejmě o největší termální jeskyni světa, objevenou až v roce 2002 a zpřístupněnou o šest let později, jejíž teplota vody se pohybuje v rozmezí 20–27 °C. My jsme se potápěli ve staré části s maximální hloubku 36 metrů s teplotou vody od 20 °C (pod 12m) do 27 °C. Celková délka chodeb činí přibližně 11 km.

Vstup do jeskyně je velmi pohodlný a po dlouhých, širokých schodech se dostanete až do vody. Místo obvyklých vodicích šňůr jsou všude instalována horolezecká lana. Takže není problém se místy přitáhnout či přidržet. Celý jeskynní systém tvoří velmi složitý labyrint, každých pár (desítek) metrů je „křižovatka“. Není zde jeden hlavní okruh a odbočky vyžadující přemostění, ale výjimkou není pět lan jdoucích do jednoho uzlu. Cestu ven spolehlivě značí velké šipky, ale nalezení cesty tam vyžaduje místní znalost. Chodby jsou dost široké a všude je dost místa na pohodlné plavání a to, co místní nazývají restrikcí, výrazně nezabrzdí ani potápěče s dvojčetem a se stage. Nalézt lze i prostory, kde lepší lampa nedosvítí na konec. I když se v jeskyni potápí více skupin, tak bývá viditelnost pod termoklinou (cca v 10-12 m) vynikající i několik desítek metrů. Na rozhraní teplé a studené vody vzniká haloklina. Potápění zde probíhá dle obvyklých zvyklostí jeskynního potápění. Je zde pravidlo šestin. Potápí se s EANx 30 – 32%. Dýchá se napřed ze stage a „záda“ jsou rezerva. Během ponoru se switchuje na záda a ty pokud v nich tlak klesne pod 170 Bar se opět doplní na plnou hodnotu. Každý ponor je s průvodcem, který má místní znalost. My jsme celkem absolvovali čtyři ponory. Každý den dva. Trasy byly odlišné a při jednom ponoru jsme se ocitli až na samém konci vyvázaných chodeb. Také jsme jeden ponor končili v šachtě, která dříve byla hlavním vstupem do jeskyně. Tento výlez je tak úzký, že se do něj vejde jen jeden potápěč a ostatní musí čekat, až se odstrojí a vyleze z vody. Ponory jsme si náležitě užívali a tak maximální doba ponoru někdy byla i 67 minut a hloubka až -34 metrů.

Tento jeskynní systém je velmi zajímavý a zkušenosti, které získáte takovýmito ponory jsou k nezaplacení. Je příjemné se v nevlídném únorovém počasí potápět v teplé vodě, do které by vám stačil i silnější neoprénový oblek. Vaši návštěvu si musíte domluvit dosti dlouho před samotným potápěním.

Ubytováni jsme byli v hotelu Császár, který je cca pět minut chůze od jeskynního systému. Hotel disponuje bazénem s termální vodou, právě z jeskynního systému Molnár János. V hotelu nečekejte žádný luxus, ale na přespání potápěče to bohatě stačí. Výhodou je kontinentální snídaně v ceně. Za necelých 20 euro na noc je to velmi příjemné ubytování se vstupem do termálního bazénu zdarma. V sobotu po ponorech byl čas i na procházku maďarskou metropolí a na shlédnutí místních památek. Dokonce jsme objevili i příjemnou restauraci s točeným českým pivem a bezvadnou místní kuchyní za pár peněz.

Víkend v Maďarsku jsem si užili i když cesta tam i zpět po dálnicích trvá přeci jen nějakých šest hodin. Určitě se ještě někdy do tohoto jeskynního systému vrátíme a při té příležitosti navštívíme i druhou vyhlášenou lokalitu Budapešti, zatopené industriální sklepy Köbánya, ve kterých není vyžadována cave certifikace.

Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.